Pro někoho je mikrovlnná trouba alfou a omegou při práci v kuchyni, pro
jiného pomocník pouze pro chvíle nejvyšší nouze. Těžko by se však v
dnešní době hledala kuchyně, ve které se mikrovlnná trouba nenachází.
Časopis dTest otestoval kvalitu dvaceti šesti mikrovlnných trub a
poradí, na co si při výběru dávat pozor, a na které funkce je lepší
zapomenout. Test se tentokrát zaměřil na dvacet šest mikrovlnných trub, z toho jedenáct jednoduchých, osm s grilem a sedm kombinovaných s grilem a horkovzdušnou troubou. Testována byla především příprava pokrmů, spolehlivost automatických programů, hlučnost, vybavení, spotřeba elektrické energie a využitelný vnitřní objem.

Vaření v mikrovlnné troubě má svá specifika jako okorávání potravin či nerovnoměrný ohřev. V prvním případě zpravidla stačí použít při ohřívání plastový poklop, zatímco v případě druhém je jedinou radou přerušit ohřívání či rozmrazování a jídlo promíchat nebo rozmrazované kusy otočit. Nerovnoměrný ohřev je sice u některých modelů trub méně výrazný, ale eliminovat nelze. Na základě výsledků jednotlivých zkoušek nebyly zaznamenány výrazné rozdíly v kvalitě ohřevu či rozmrazování potravin. Jako nejlepší byla vyhodnocena mikrovlnná trouba s grilem Whirpool VT 265 SL.

Některé trouby jsou navenek velké, ale vnitřní, tedy využitelný prostor, je velmi malý. Například trouba Gorenje GMO-20 DGW má vnější objem 51 litrů, výrobce deklaruje 20 litrů využitelného vnitřního objemu pro přípravu pokrmů, ten však ve skutečnosti činí pouhých 9 litrů. „Efektivně využitelný objem je vlastností, kterou každý při výběru mikrovlnné trouby nesleduje. Je však velmi podstatnou a hlavně praktickou veličinou,“ dodává Václav Beneš, redaktor časopisu dTest.

„Při výběru nezapomeňte také zkontrolovat spotřebu energie, neboť příkon mikrovlnných trub dosahuje v některých případech přes tři tisíce wattů. Často se jedná o vyšší číslo, než výrobce deklaruje,“ upozorňuje Beneš.